Drazí,
přeju Vám hodně radosti a energie, ale i klidu a stále dobrého zdraví.
PeS:
"(...) Vánoce. S těmi je někdy potíž. Ověřuju si stále, jak se pro mnoho lidí Vánoce redukují na to, zda někdo „musí mít kapra“ a jiný řízek, někdo „nemusí mít“ stromek; lidé nevědí, proč se na Štědrý den jí ryba, proč se dávají dárky atd. atd. Vůbec to spojení, že někdo něco „musí mít“, je příšerně ohavné. A to, že lidi zapomněli, že ten dík má mířit o něco výš, než jsou naše lidské kebule, je nekonečně smutné. Kdyby nebylo toho, co těm Vánocům jedině dává smysl, tak jsou to jen orgie sentimentality. Ale nechci se posmívat. Nakonec je v tom jakýsi vzdálený odlesk něčeho, co strašně chybí, a kdyby lidi „nemuseli mít“ ani to, bylo by to ještě horší. A když tak myslím na to, co těm Vánocům „dává smysl“, říkám si, že ono to v té legendě všechno je. A že je vlastně pěkně drsná. Josef, Maria s Jezulátkem – všichni vlastně „jednou nohou v kriminále“, mírně řečeno. Je to velice vzdáleno idylce – ačkoli to bych zase trochu přeháněl: Je to idyla uprostřed vřavy. A to, myslím, docela pěkně ilustruje ten pověstný „paradox křesťanství“."
(Jiří Němec, z literární přílohy minulého Respektu, jinak z knihy Dopisy z Ruzyně. Praha: Pulchra, 2011)
Žádné komentáře:
Okomentovat